ARMÍNEK

        Na začátek se představím…jmenuji se Armi a před pár lety, přesněji 26. 9. 2006

      si mě moji hodní páníčkové vzali z útulku . Strávil jsem tam dlouhé roky, a

      proto jsem byl strašně rád, že si vybrali právě mě. Nekoukal jsem z toho kotce

      zrovna přátelsky a jako jediný jsem vůbec neštěkal. Potom jsem se chtěl trochu

vytáhnout a skočil jsem si přímo do misky s granulemi . Co já vím,

možná jsem se jim zalíbil právě tímto. Jako první si pamatuji

koupelnu, spoustu pěny a vody . Moc se mi to nelíbilo, ale asi jsem

      to potřeboval. Vanu nerad vidím do dneška. Potom však začalo to příjemné...

Dostal jsem misku plnou dobrého jídla..chutnalo úplně jinak než

každodenní porce granulí.  Byl jsem hodně pohublý, měl jsem

jen něco kolem 34kg, takže taková miska následovala každý

den. Pokaždé však voněla jinak a chutnala ještě lépe. To se

nemůžete divit, že teď už mám něco kolem 45kg a jsem pořádný pes!                      

Zprvu jsem se trošku některých věcí bál a nikomu jsem moc nevěřil, ale časem jsem se se

všemi skamarádil a teď vím, že mě mají všichni moc rádi a už nikdy nebudu sám . 

Ale to opravdu chvilku trvalo. Jakmile jsem zůstal doma sám, měl jsem veliký strach, že

už se nikdo nevrátí a dával jsem to hlasitě najevo.

 Teď už se jen ve dveřích rozloučím a jdu spinkat ..však on někdo

zase přijde.

Hned jsem dostal  spoustu hraček , nejraději mám ty plyšové

, svůj pelíšek, krásný nový obojek, vodítko a spoustu dalších věcí..

    Taky jsem se naučil cestovat autem a začalo mě to i bavit..až na  cesty k panu

veterináři. Tam jsem byl docela často, protože mne pořád něco trápilo.  Jinak se

moc rád mazlím a rozdávám pusinky. Strašně rád si hraju, běhám, skáču, 

plavu, chodím na hory, baštím a spinkám. Prostě si užívám

toho, že nejsem sám

zavřený v útulku, ale že mám hodné páníčky a domov, kde to

mám hrozně  rád .